Hluboká vstoupila do dějin až roku 1285, kdy na panství vládl Vítek, bratr Záviše z Falkenštejna. Po obvinění Záviše z velezrady odmítl Vítek vydat Hlubokou do královských rukou a opavský vévoda Mikuláš dal roku 1290 Záviše na tzv. Pokutní louce před Hlubokou popravit. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno a vzpamatovalo se až za vlády Viléma z Pernštejna, který dal v letech 1490 až 1492 zchátralý hrad opravit a vystavět u Hluboké několik rybníků, mezi nimi i Bezdrev.
Hluboká poměrně často měnila majitele a ti hrad stále přestavovali a dostavovali. Gotický hrad se změnil v renesanční zámek, pak byl přistavěn moderní barokní opevňovací systém. Další velký stavební zásah prodělala Hluboká na počátku 18. století, kdy byla od základů přestavěna na zámek barokní.
Dnešní podobu však získala Hluboká za vlády Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho choti Eleonory. Knížecí manželé se na cestách po Anglii seznámili s tudorovskou a alžbětinskou architekturou. Zvláště kněžna byla uchvácena královským zámkem Windsorem natolik, že po návratu byl pověřen vídeňský architekt František Beer přestavbou Hluboké podle jeho vzoru. V roce 1855 byla výstavba zámku v podstatě dokončena.
Práce na Hluboké však dále pokračovaly, a to až do začátku roku 1871. Zatímco exteriér zámku je čistým projevem neogotiky, bylo vybavení interiérů neobyčejně eklektické.
Mimořádná pozornost byla věnována úpravě okolní krajiny. Knížecí účty vykázaly jen v roce 1851 výsadbu 11.597 stromů a 2.180 keřů. Vlastní zámecký park i přilehlé území bylo rozčleněno jezdeckými cestami a alejemi, prostřídanými loukami s ojedinělými mohutnými solitéry, jejichž výběr byl podřízen zabarvení listí v podzimním období. Součástí tohoto krajinného souboru byly i obory Stará, Nová a Poněšická.
Citlivě komponovaná krajina zahrnovala asi 200 čtverečních kilometrů. Mezi zámeckými areály období romantismu patří zámek Hluboká se souborem staveb a citlivě komponovanou krajinou v rámci střední Evropy na nejpřednější místo.
Slovenský jazyk
Anglický jazyk
