Katedrála svatého Bartoloměje (původně kostel svatého Bartoloměje) je gotický trojlodní chrám stojící na náměstí Republiky v Plzni. Původní kostel byl založen pravděpodobně společně s městem kolem roku 1295, stavba současného začala po roce 1342. Vznikem Plzeňské diecéze v roce 1993 se z farního kostela stala katedrála. V roce 1995 byla zařazena mezi národní kulturní památky a její 102,26 m vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku.

Kostel zasvěcený svatému Bartoloměji, založen pravděpodobně současně se založením Plzně kolem roku 1295, byl nejprve filiálkou kostela Všech Svatých v obci Malice, která dnes tvoří městskou čtvrť Roudná. Patronem obou kostelů byl původně český král, roku 1310 král Jindřich Korutanský udělil patronátní právo řádu německých rytířů. Ještě onoho roku byl však král z českých zemí vyhnán a řád se tak neodvážil svého práva ujmout. Roku 1322 si pak od Jana Lucemburského toto právo konečně vymohl. Následoval spor o faru právě s kostelem Všech svatých, který byl ukončen ve prospěch řádu německých rytířů roku 1342. Převzetí fary se tak pravděpodobně stalo předpokladem pro zahájení nové stavby kostela. Řád německých rytířů zůstal patronem až do roku 1546, kdy tyto pravomoci získalo město Plzeň. Se založením Plzeňské diecéze Janem Pavlem II. 31. května 1993 se z farního (arciděkanského – arciděkan měl již dříve právo nosit biskupskou mitru na území Plzně) kostela stala katedrála, sídelní kostel biskupa.