Panavia Tornado je série dvoumístných dvoumotorových bojových letounů s měnitelnou šípovitostí křídla, které byly společně vyvinuty Spojeným královstvím, Německem a Itálií. Existují tři základní verze Tornada, stíhací bombardér Tornado IDS (Interdictor / Strike) ve Velké Británii značené Panavia Tornado GR.1, letoun pro elektronický boj – Tornado ECR (Electronic Combat/ Reconnaissance) a přepadový stíhač Tornado ADV (Air Defence Variant). Cvičné bojové stroje pro nácvik letu při rychlosti M=2 nesly označení Panavia Tornado T.3.

 

Tornado bylo vyvinuto a vyráběno společností Panavia Aircraft GmbH – trojnárodním konsorciem složené z British Aerospace (dříve British Aircraft Corporation), MBB ze západního Německa a italské Aeritalie. Poprvé vzlétl 14. srpna 1974 a uveden do služby byl v letech 1979–1980. Díky víceúčelové konstrukci byl schopen při zavádění do služby nahradit několik různých typů letadel. Saúdské královské letectvo (RSAF) se, vedle tří původních partnerských zemí, stalo jediným exportním zákazníkem letadel Tornado. Výcviková a vyhodnocovací jednotka působící v RAF Cottesmore známá jako Tri-National Tornado Training Establishment, udržuje úroveň mezinárodní spolupráce i mimo výrobní fázi.

 

Tornado sloužilo u Royal Air Force (RAF), italského letectva a saúdského letectva během války v Zálivu v roce 1991, ve které Tornada provedla mnoho úderných misí v nízkých výškách. Tornáda byla také nasazena v Jugoslávii během bosenské války a války v Kosovu, v Iráku, Libyi během libyjské občanské války, jakož i v menších rolích v Afghánistánu, Jemenu a Sýrii. Celkem bylo vyrobeno 992 letadel všech variant.