Papírový model zámku Stará Ves nad Ondřejnicí. Vystřihovánka je zpracována v měřítku 1:150. Vystřihovánka je určena středně zkušeným modelářům.

Rozměry modelu: 300 x 280 x 300mm

Veškeré parametry k modelu najdete na vedlejší záložce. Uvádíme maximum informací ke každému modelu abyste se mohli správně rozhodnout ohledně vašeho nákupu.

První písemná zmínka o obci Bruneswerde se nachází v závěti olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka datované 29. listopadu 1267. Roku 1536 udělil olomoucký biskup Stanislav Thurzo právo užívat obecní znak se zlatou růží.

Největší stopu v dějinách obce zanechal slezský rod Syrakovských z Pierkova (Pěrkova). Pravděpodobně nejvýznamnějším počinem jejich vlády byla stavba renesančního zámku z v letech 1560–1570, kterou zahájil Jaroš Syrakovský, pán Proskovic a Staré Vsi. Po jeho smrti pokračoval ve stavbě jeho syn, Ctibor Syrakovský, nejvyšší písař markrabství moravského. Díky svému postavení a majetku si mohl dovolit rozšířit projekt o reprezentační prostory. Jeho zásluhou byla také fasáda vyzdobena figurálním sgrafitem.

Syrakovští také významně přestavěli místní kostel, který se stal místem jejich posledního odpočinku. Byly zde pohřbeny také jejich manželky. Zajímavostí je renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.

V době třicetileté války přechází ves na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic. V té době je vesnice poprvé zobrazena na mapě Moravy, jejímž autorem byl Jan Ámos Komenský. Dle místní tradice švédská vojenská posádka v roce 1643 vyrabovala zámek i kostel, ale malá část Švédů byla zahnána do zámeckého sklepa a tam pobita. Sklepení proto nese název Švejďák.

Po téměř 300 letech převzalo Starou Ves olomoucké arcibiskupství. Roku 1930 se stalo majitelem město Moravská Ostrava. Během krize roku 1938 se místní část Košatka dočasně odtrhla od zbytku obce kvůli záboru do nacistického Německa na základě Mnichovské dohody a zůstala jí do konce druhé světové války. V roce 1991 se obec osamostatnila od Moravské Ostravy.

V roce 1999 schválil parlament obecní symboly vycházející z historického znaku. Prapor byl doplněn o dva pruhy symbolizující dvě místní části a zvlněné čáry. Žluté symbolizují řeky Ondřejnici a Lubinu protékající územím a černá symbolizuje řeku Odru.