Letoun An-2 vznikl v OKB Olega Antonova při Novosibirském leteckém závodu V. P. Čkalova. První prototyp Antonova vzlétl v Novosibirsku 31. srpna 1947 s označením SChA-1 poháněný sedmiválcovým motorem AŠ-21 o výkonu 600 kW. V průběhu zkoušek, ukončených v červenci 1948, byla instalována pohonná jednotka AŠ-61IR o výkonu 734 kW.

 

Od počátku byl vyvíjen jako vysoce univerzální hospodářský letoun pro použití především v lesnictví a zemědělství. Díky svým schopnostem byl používán v mnoha různých oborech činnosti, od přepravy osob a nákladu, přes zemědělské práškování, vyhlídkové lety, až po armádní použití (jako dopravní a výsadkový). K jeho přednostem patři krátký vzlet a možnost provozu z nezpevněných ploch a v podmínkách s minimálním technickým vybavením, při relativně vysoké přepravní kapacitě.

 

Letouny se sériově vyráběly v Kyjevě od roku 1948 (až do roku 1960), v PZL Mielec v Polsku od roku 1959 (do roku 1991 a poté v omezené míře znovu v roce 2001), v Rusku v Moskevské oblasti od roku 1965, a v Číně v Charbinu od roku 1968. Dovážely se i do Československa, kde sloužily jak v civilním, tak ve vojenském sektoru. Pro nás jsou známé pod přezdívkou „Andula“ a můžeme je spatřit létat v aeroklubech i dnes. Ačkoliv se již několikráte předpokládalo, že výroba An-2 definitivně skončí, nakonec se vždy objevily informace o nové výrobě či o nově uzavřených objednávkách s datem dodání v budoucnosti. Výroba tohoto typu tak s jistými úpravami a přestávkami probíhá i po více než 75 letech.

 

V průběhu let se objevili i - více či méně úspěšné - pokusy používat An-2 k přímé bojové činnosti v několika válečných konfliktech; od války ve Vietnamu, přes několik afrických válek, Sověty při válce v Afghánistánu, až po válku v Jugoslávii a válku v Náhorním Karabachu. Nejčastěji byl An-2 používán v oblastech a obdobích s předpokládanou nízkou leteckou činností protivníka, k rušivým hloubkovým či nočním útokům na pozemní cíle, vyzbrojen se standardními leteckými, či různými improvizovanými pumami (např. upravenými minometnými granáty), nebo se salvovými raketomety určenými pro vrtulníky. Při těchto činnostech bylo zdokumentováno sestřelení An-2 různými stroji, od vrtulníku Bell UH-1, AH-1 Cobra, až po Su-27. V průběhu války v Jugoslávii byl zaznamenán případ, kdy na sestřelení jednoho An-2 bylo spotřebováno více než 10 ručních protiletadlových střel (MANPADS), kdy se ukázalo, že starý pístový motor je pro infračervená čidla těchto střel mnohem obtížnějším cílem, než moderní proudové motory.