Boeing B-17 Flying Fortress (létající pevnost) byl americký čtyřmotorový dálkový bombardovací letoun vyvinutý ve 30. letech pro Armádní letecký sbor Spojených států amerických (USAAC). Firma Boeing vstoupila do soutěže o zakázku vedle firem Douglas a Martin na stavbu 200 bombardérů s prototypem Model 299/XB-17. Překonal oba konkurenty a také překročil výkonnostní požadavky leteckého sboru, jenže kvůli havárii prototypu Boeing o kontrakt přišel ve prospěch letounu Douglas B-18 Bolo. Nicméně letecké sbory objednaly dalších 13 letounů B-17 pro další zkoušky. Od svého uvedení do služby v roce 1938 se B-17 Flying Fortress postupně vyvinul prostřednictvím četných konstrukčních vylepšeních do mnoha variant a za čtyřmotorovým víceúčelovým B-24 a dvoumotorovým Ju 88 se stal třetím nejprodukovanějším bombardérem všech dob.

 

B-17 byl primárně nasazen americkým armádním letectvem během denních strategických bombardovacích misí za druhé světové války proti německým průmyslovým a vojenským cílům. Osmá letecká armáda operovala z mnoha letišť ve střední, východní a jižní Anglii, zatímco patnáctá armáda působila v Itálii a doplnila RAF Bomber Command v nočních misích během kombinované bombardovací ofenzivy, aby pomohla zajistit leteckou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy při přípravách invaze do Francie v roce 1944. B-17 se na počátku druhé světové války v menší míře zúčastnily i války v Tichomoří, kde podnikaly nálety na japonské lodě a letiště.

 

Od svých předválečných počátků armádní letectvo USAAC (od června 1941 USAAF) letadlo propagovalo jako strategickou zbraň; šlo o relativně rychlý, ve velkých výškách operující strategický bombardér s dlouhým doletem s těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového nákladu. Vyvinul si reputaci díky houževnatosti na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 za druhé světové války svrhly více pum než kterékoli jiné americké letadlo. Z přibližně 1,5 milionu tun pum, které byly na nacistické Německo a jeho okupovaná území shozeny americkými letadly, bylo přes 640 000 tun shozeno z letounů B-17. Kromě bombardovacích úkolů B-17 sloužily také jako transportní, protiponorkové a pátrací a záchranné letouny.

 

K říjnu 2019 zůstává 9 letadel letově způsobilých, ačkoli žádný z nich nebyl nikdy nasazen v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo jako statické exponáty. Nejstarší z nich je letoun varianty D, který za války sloužil v Pacifiku a Karibiku.