Tiger II byl německý druhoválečný těžký tank, nástupce tanku Tiger I. Oficiální německé označení bylo Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. B. Označení v inventáři munice bylo Sd.Kfz. 182 (Sd.Kfz. 267 a 268 pro velitelská vozidla). Také je známý pod neformálním německým názvem „Königstiger“ neboli tygr bengálský. Obvykle bývá tento název doslovně překládán jako královský tygr, čemuž odpovídá i anglické označení „Kingtiger“. Jednalo se zřejmě o nejmocnější tank druhé světové války, avšak stejně jako ostatní německé tanky byl poměrně nespolehlivý a byl vyráběn v příliš malém množství na to, aby mohl nepříznivou situaci Německa ovlivnit.
Tiger II byl nástupcem tanku Tiger I. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit tank se silnějším pancéřováním a lepším kanonem, a to se také podařilo. Horní přední pancéřová deska trupu byla 150 mm silná, navíc byla skloněna jako na úspěšném středním tanku Panther. Tank vážil téměř 70 tun. Tloušťka předního pancíře se pohybovala v rozmezí 100 až 185 mm (3,9 až 7,3 palce). Byl vyzbrojen dlouhým kanónem KwK 43 L/71 ráže 88 mm s délkou hlavně 71 ráží (Tiger I měl kanón KwK 36 L/56 s délkou hlavně 56 ráží). Podvozek se stal také základem pro stíhač tanků Jagdtiger.
Tiger II byl zařazován do výzbroje armádních těžkých tankových praporů a Waffen-SS. Poprvé byl v boji nasazen 503. těžkým tankovým praporem během spojenecké invaze do Normandie 11. července 1944. Na východní frontě byla první jednotkou vybavenou Tigry II 501. těžký tankový prapor, který měl k 1. září 1944 ve službě 25 Tigrů II.