Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

 

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

 

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

 

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

 

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.