Panzerkampfwagen VI Tiger (též PzKpfw VI, Tiger I ausf.H či SdKfz 181) byl německý těžký tank vyvinutý za druhé světové války, který byl od roku 1942 nasazován v Africe a Evropě, obvykle v nezávislých těžkých tankových praporech. Jeho konečné označení Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. E se často zkracovalo na Tiger. Tiger I poskytl německé armádě první obrněné bojové vozidlo s kanonem 8,8 cm KwK 36 (odvozený z kanonu 8,8 cm Flak 36). Vyráběn byl od srpna 1942 do srpna 1944 a celkem vzniklo asi 1 535 strojů. Po srpnu 1944 byla výroba Tigru I postupně ukončena ve prospěch tanku Tiger II.

 

Zatímco byl Tiger I ve své době označován za vynikající konstrukci, byl překombinován s použitím drahých materiálů a výrobních metod náročných na práci. Byl také náchylný k určitým typům poruch i poruch podvozku a jeho dojezd byl omezen vysokou spotřebou paliva. Údržba byla nákladná, ale obecně mechanicky spolehlivá. Byl obtížný na přepravu a za blátivého počasí mu hrozila imobilita, zatímco v zimě hrozilo, že mu led a sníh ztuhnou mezi prokládanými koly typu Schachtellaufwerk, čímž se zasekla. Toto byl problém na východní frontě v bahnitém období rasputice nebo za extrémního chladu.

 

Přezdívku „Tiger“ tank dostal od Ferdinanda Porsche a římská číslice byla přidána poté, co do výroby vstoupil Tiger II. Původní označení bylo Panzerkampfwagen VI Ausführung H (doslova „obrněný bojový vůz/vozidlo VI verze H“, zkráceně PzKpfw VI Ausf. H), kde „H“ označovalo Henschela za projektanta a výrobce. V inventáři výzbroje byl klasifikován jako Sd.Kfz. 182. Později v březnu 1943 byl znovu označen jako PzKpfw VI Ausf. E a v inventáři veden jako Sd.Kfz. 181.

 

V muzeích a soukromých sbírkách po celém světě v současnosti přežívá pouze sedm tanků Tiger I. Tiger 131 v britském tankovém muzeu, který byl získán během bojů v severní Africe, je v současné době jediným provozuschopným.