Nieuport 28 byl francouzský jednomístný jednomotorový stíhací dvouplošník smíšené konstrukce z období první světové války. Jednalo se o stroj smíšené konstrukce, potažený plátnem, s pevným ostruhovým podvozkem. Poháněl jej rotační hvězdicový devítiválec chlazený vzduchem typu Gnome Monosoupape 9Nc. Vyzbrojen byl dvěma synchronizovanými kulomety Vickers kalibru 7,7 mm. 

Ačkoliv se jednomístné stíhací stroje Nieuport 11 a Nieuport 17 dobře uplatňovaly ve vzdušných soubojích, jedenapůlplošníkové uspořádání těchto strojů se vzpěrami tvaru V nedávalo velký příslib budoucího vývoje. Přechodový Nieuport 16 a postupně vylepšované typy Nieuport 23 až Nieuport 27 už výrobci příliš slávy nepřinesly.

 

Šéfkonstruktér Gustave Delage proto na jaře 1917 jeden Nieuport 24 upravil vestavěním širšího dvounosníkového spodního křídla a vzduchem chlazeného rotačního devítiválce Gnome Monosoupape 9Nc o výkonu 160 koní (117,67 kW). Konstrukce však vyžadovala další změny. Již 14. června vzlétl další prototyp s nepatrnou šípovitostí křídel, dolním o něco širším než předchůdce, stále však ještě užším než horní nosná plocha. Vzhledem k nosné ploše 18 m² obdržel označení Nieuport 18. Křídla s eliptickými konci spojovaly dvě vzpěry na každé straně. Větším změnám podlehl trup letadla s téměř kruhovým průřezem. Ocasní plochy byly převzaté z Nieuportu 27.

 

Po dalším obdobném prototypu se v říjnu 1917 objevily dva exempláře, které již měly křídla bez šípovitosti, jeden dokonce bez vzepětí, nadále s rozdílným rozpětím i hloubkou, avšak s překližkovým potahem trupu mezi kokpitem a krytem motoru.

 

Letové zkoušky byly zahájeny v listopadu a vedly k opětné instalaci horního křídla s mírným vzepětím. Typ byl původně vyzbrojen pouze jedním kulometem Vickers ráže 7,7 mm vlevo na trupu, nyní však byla výzbroj zvětšena na dva. V této podobě byl letoun začátkem roku 1918 předveden zástupcům francouzského letectva, které mu přidělilo označení Nieuport 28 C.1. Objednávka sériových strojů však nakonec byla odřeknuta ve prospěch výkonnějšího typu SPAD S.XIII.

 

Společnost Nieuport se následně snažila vzbudit o nový stíhací letoun zájem úpravami se skořepinovými trupy a výkonnějšími motory, devítiválci Gnome o 180 koních (132,39 kW) nebo Le Rhône 9R a jedenáctiválcem Clerget o výkonu 200 koní (147,1 kW).