M1 Abrams je americký hlavní bojový tank třetí generace navržený společností Chrysler Defence (nyní General Dynamics Land Systems) a pojmenovaný podle generála Creightona Abramse. Koncipován je pro moderní obrněnou pozemní válku a v současné době jde o jeden z nejtěžších tanků ve službě o hmotnosti téměř 62 metrických tun. Představil několik inovativních funkcí včetně vícepalivového turbínového motoru, sofistikovaného kompozitního pancéřování Chobham, systému řízení palby ovládaného počítačem, oddělené skladování munice ve ventilačním prostoru a ochrana proti ZNH pro bezpečnost posádky. Počáteční modely M1 byly vyzbrojeny licencovaným 105mm kanónem Royal Ordnance L7, zatímco pozdější varianty mají licencovaný Rheinmetall 120 mm L/44.

 

M1 Abrams byl vyvinut z neúspěšného projektu MBT-70, který měl nahradit tanky M60 Patton. Existují tři hlavní varianty Abramsu - M1, M1A1 a M1A2 (Warrior's Chariot), přičemž každá nová iterace přináší vylepšení výzbroje, ochrany a elektroniky. Byla implementována rozsáhlá vylepšení nejnovějších verzí M1A2C a D (dříve označovaných jako M1A2 System Enhancement Package verze 3 nebo SEPv3 a M1A2 SEPv4), jako je vylepšené kompozitní pancéřování, lepší optika, digitální systémy a munice. Abrams měl být nahrazen vozidlem Future Combat Systems XM1202, ale kvůli jeho zrušení se americká armáda rozhodla v dohledné budoucnosti pokračovat v údržbě a provozu řady M1 modernizací s vylepšenou optikou, pancéřováním a palebnou silou.

 

M1 Abrams vstoupil do služby v roce 1980 a v současné době slouží jako hlavní bojový tank armády a námořní pěchoty Spojených států. Exportní verzi používají armády Egypta, Kuvajtu, Saúdské Arábie, Austrálie a Iráku. Abrams byl poprvé použit v boji ve válce v Zálivu a zúčastnil se bojů jak ve válce v Afghánistánu, tak ve válce v Iráku v rámci ozbrojených sil Spojených států, zatímco irácké tanky Abrams byly nasazeny ve válce proti Islámskému státu a byly použity Saúdskou Arábií během Jemenské občanské války.