88mm kanón Flak 18/36/37/41 je německý protiletadlový a protitankový kanón ráže 88 mm vyvinutý ve 30. letech. Během druhé světové války se dočkal rozsáhlého nasazení a stal se jednou z nejuznávanějších německých zbraní tohoto konfliktu. Vývoj původního modelu vedl k širokému spektru zbraní a našel různé uplatnění. FlaK je zkratkou německého slova Flugabwehrkanone anebo Flugzeugabwehrkanone (tj. protiletecký či protiletadlový kanón, doslova kanón protiletecké či protiletadlové obrany).

 

Název se vztahuje na řadu spolu souvisejících zbraní, první oficiálně nazývaná 8,8 cm Flak 18, vylepšená 8,8 cm Flak 36 a později 8,8 cm Flak 37. V angličtině se slovo „flak“ stalo obecným pojmem pro pozemní protiletadlové zbraně. Němci byly neformálně všeobecně nazývány „Acht-acht“ („osm osm“) a „osmdesát osm“ (eighty-eight) spojenci.

 

Jednotky protivzdušné obrany byly obvykle rozmísťovány buď s počítačem řízení palby nazývané Kommandogerät („velitelské zařízení“), nebo s přenosným radarem Würzburg, které byly odpovědné za jeho vysokou úroveň přesnosti proti cílům.

 

Všestranný podvozek umožňoval vystřelit kanonu, když byl ještě na kolech, v omezeném protitankovém režimu a mohl být zcela pevně ukotven za pouhé dvě a půl minuty. Jeho úspěšné použití jako improvizovaného protitankového děla vedlo k vývoji na něm založeného tankového kanonu 8,8 cm KwK 36, kdy zkratka „KwK“ znamená „Kampfwagen-Kanone“ (doslova „kanon bojového vozidla“). Tato zbraň sloužila jako hlavní výzbroj těžkého tanku Tiger I.

 

Kromě těchto Kruppových návrhů Rheinmetall později vytvořil silnější protiletadlové dělo - 8,8 cm Flak 41, které vzniklo v relativně malém počtu. Krupp reagoval dalším prototypem děla ráže 8,8 cm s dlouhou hlavní 8,8cm Pak 43, která byla dále vyvinuta v protitankový kanon a výzbroj stíhačů tanků jako Elefant a Jagdpanther a 8,8 cm KwK 43 pro věž těžkého tanku Tiger II.