Bazilika svatého Štěpána (maďarsky Szent István-bazilika) v Budapešti je římskokatolická bazilika. Je pojmenována na počest prvního uherského krále a světce Štěpána I. (975–1038), jehož mumifikovaná ruka je uložena v relikviáři. Slouží jako konkatedrála Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské.
Bazilika sv. Štěpána je vedle ostřihomské baziliky nejvýznamnější duchovní stavbou v Maďarsku, jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů a zároveň třetí nejvyšší stavbou Maďarska. Začala se stavět roku 1847 podle plánů Józsefa Hilda jako farní kostel německé farnosti sv. Leopolda, ale za bouří v roce 1848-1849 musely být práce přerušeny. Blízkost Dunaje a spodní voda působily velké problémy a roku 1868 se špatně založená kupole zřítila. Vedení stavby převzal Miklós Ybl, který v podzemí vybudoval tři patra sklepů a stavbu přizpůsobil novorenesančnímu stylu. Roku 1905 mohla být bazilika konečně vysvěcena a roku 1931 dostala jako první v Maďarsku titul Basilica minor.