Lockheed SR-71, známý jako „Blackbird“ a mezi posádkami přezdívaný Habu, byl americký dvoumotorový proudový strategický průzkumný letoun, vyvinutý během 60. let dvacátého století v rámci nezveřejněného, tzv. black projektu. Postaven byl jako vývojový typ průzkumného letounu A-12 OXCART společností Lockheed a její divizí Skunk Works. Americký letecký inženýr Clarence Johnson se stal odpovědným za většinu designových inovací.
Charakteristickou vlastností byla vysoká rychlost letu nad 3 Ma ve velkých výškách, čímž se během průzkumných misí ocital mimo řadu ohrožení. Při detekci aktivace protiletadlové raketové obrany činil standardní postup prostý únik před střelou, k čemuž mu postačovalo zvýšení rychlosti. Povrch konstrukce byl navržen se sníženou odrazivou plochou radarového záření.
V letech 1964–1998 letoun sloužil v Letectvu Spojených států. Celková výroba dosáhla 32 kusů, z nichž 12 bylo zničeno při nehodách a ke ztrátě žádného stroje nedošlo během střetu s nepřítelem. SR-71 drží od 28. července 1976 rekord jako nejrychleji letící letoun s lidskou posádkou, když překonal starší vývojový typ Lockheed YF-12. Naměřená rychlost činila 3,29 Ma (3 529,6 km/h).