Týřov, dříve nazývaný Angerbach patří k našim stavebně nejpozoruhodnějším hradům. Leží západně od Prahy na Berounsku, zhruba 2km od Skryjí, nedaleko známějšího hradu Křivoklát. Jeho zříceniny leží na strmém ostrohu nad Úpořským potokem.
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1249, kdy zde král Václav I přijal svého kralevice Přemysla a předáky panské opozice. Z kontextu vyplývá, že hrad v té době už musel být dokončený, nebo alespoň téměř hotový. V držení českých králů byl Týřov do roku 1307, kdy jej obsadil pan Vilém Zajíc z Valdeka. Od roku 1309 měl pak Týřov v zástavě pan Oldřich Pluh z Rabštejna. O významu a pevnosti hradu svědčí, že zde byl v letech 1315-16 vězněn Jindřich z Lipé, vůdce českých pánů, kteří vedli "domácí válku" proti králi Janu Lucemburskému. V roce 1333 vykoupil Týřov ze zástavy budoucí český král Karel IV. a v roce 1360 jej naposledy a pouze na jeden rok dal do zástavy. V jeho zákoníku Majestas Karolina nacházíme Týřov mezi hrady podmíněně zcizitelnými. Týřov pak byl až do roku 1422 v královském držení. Od počátku 15. stol. je hrad postupně zastavován Aleši Holickému ze Šternberka, Habartovi z Adlaru opět Šternberkům a v roce 1450 jej od nich vykoupila nazpět královská komora. Do další zástavy dal hrad roku 1460 Jiří z Poděbrad a to svému královskému sekretáři Joštovi z Einsidle, za kterého proběhla poslední významná přestavba hradu. V roce 1575 je pak Týřov uváděn již jako zámek pustý a připojením ke Křivoklátu definitivně ztrácí svůj význam. V letech 1973 a 1976-84 zde proběhl rozsáhlý archeologický průzkum, díky kterému jej známe poměrně velmi podrobně. Dnes je z něj opět romantická zřícenina s krásným výhledem do údolí Berounky a na místa, kde již Joachim Barrande sbíral svoje trilobity.
A co je na něm tak pozoruhodného? Jedná se o nejlépe dochovanou ukázku tzv. francouzského kastelu u nás. Dalšími stavbami tohoto typu byly např. Konopiště, Džbán nebo Nižbor. Tento typ hradu, je v našich krajích cizí a jeho obranné kvality výrazně předstihly svoji dobu. Jedná se o vícevěžový hrad většinou pravidelného tvaru. Věže, zpravidla kulaté, byly vysunuty před linii hradeb a umožňovaly tak postřelovat pás hradeb mezi dvěmi věžemi křížovou palbou jak z hradeb tak z obou věží - tzv. flankování.
Slovenský jazyk
Anglický jazyk
